KAZUISTIKA: CHCI MÍT ENERGIÍ NABITÝ ŽIVOT!
Na začátku mapujeme jeho aktuální životní situaci právě s ohledem na zmíněné téma životní energie
Často se mu po ránu stává, že jen co posnídá, je unavený, po obědě si musí jít lehnout, nárůst energie zaznamenává jen kolem osmé hodiny večer. Vydrží pracovat do desíti, pak musí jít spát. Říká, že únava není přiměřená tomu, co přes den dělá. Je logické, že začal chodit po lékařských vyšetřeních, která však nic neprokázala. Ptám se, jak řeší to, když je unavený a co pomáhá? Podle něj spánek, poslech hudby vleže, káva a čokoláda. První sezení ukončujeme kontraktem na šest dalších setkání tím, aby si v období do druhého setkání všímal, co ho ještě nabíjí.
Na dalším setkání hned na začátku sděluje svá pozorování
Uvědomil si, že má rád přírodu a stačí, když si na procházce se psem uvědomí ranní scenerii v parku, to ho povzbudí. V průběhu týdne ho kamarád vytáhl na squash. Ačkoliv to pro něj s ohledem na nízkou kondici nebylo jednoduché uběhat, po sportu se cítil fyzicky příjemně unavený a na psychické úrovni v pohodě. Ví, jak fungují endorfiny. Pomáhá mu vhled, že únava není jen negativní jev, ale může být pouhým signálem, že tělo potřebuje pauzu. Začíná se tak na kognitivní úrovni měnit jeho hodnocení situací, kdy je unavený. V tomto setkání mu představuji techniku focusing, která pomáhá v rozklíčování různých tělesných pocitů, které v sobě nesou informaci o člověku samotném. Se zavřenýma očima si člověk uvědomí pocit, který sídlí v těle, nechává vyvstávat různá pojmenování a s tím, jak se pocit proměňuje, dojde k tomu, co mu chce tělo naznačit.
Na třetí setkání přichází s poznáním, které se ukazuje pro naši spolupráci jako klíčové
Jak se lépe naladil na své tělo, poznává, že káva a zákusek, případně všechno sladké, které požívá s tím, „aby měl více energie“, ve skutečnosti vede k únavě. Martin sděluje, že se bez těchto pochoutek neobejde. Nechávám ho představit si jeho nejoblíbenější čokoládovou tyčinku, má za úkol vnímat ji ve své představě všemi smysly. Jaká je na dotek, jak šustí obal, jakou má vůni, jak se rozpouští na jazyku. Společně procházíme touto představou a Martin sděluje veškeré myšlenky a pocity, které se v něm odehrávají, uvědomuje si své puzení k jednání – tyčinku okamžitě sníst. Ze sezení odchází s úkolem dát si vždy na snězení pochoutek dost času, aby tento proces mohl opakovat znovu a znovu a vše si řádně vychutnat.
Na následujícím setkání říká, že vychutnávání čokolády a zákusků automaticky vedlo k jejich menší spotřebě
Tím, že si uvědomoval naplno jejich chuť, byl nasycenější daleko dříve než předtím. Porozuměl tomu, jak se pomocí těchto laskomin odměňuje, a že to souvisí s jeho sebeláskou, která mu chybí. Dodává si ji zvenku. Hovoříme o tom, jak pracovat na tom, aby se měl více rád. A aby měl rád svůj život. Pojmenovává si to slovy: „Chci mít energií nabitý život.“ Z tohoto bodu již není pro mně jako pro kouče těžké se odrazit a plánovat to, jak si to zařídí, aby takový život opravdu měl.
S Martinem proběhla ještě další tři setkání, kde jsme spolu konstruovali jeho otevřenou budoucnost
Když na konci naší spolupráce reflektoval, co se mu podařilo dosáhnout, jako nejdůležitější bod zmínil, že šlo o uvědomění, jak sám ke své únavě přispívá. Změnou stravovacích návyků se mu podařilo naladit fungování svého organismu na jinou frekvenci a uvědomit si svůj skutečný cíl. Od tohoto bodu už šlo všechno hladce.
Tato kazuistika ukazuje, jak k sobě má blízko psychoterapie a koučink.
Jak k sobě má blízko psychoterapie a koučink?
Tuto krátkou kazuistiku zveřejňuji jako příklad toho, jak k sobě má blízko psychoterapie a koučink. Psychoterapeut to bude vnímat jako terapeutickou záležitost, kouč snad uvidí, že jsme se s klientem neodchýlili ani jednou do pohledu zpět, do minulosti. Hlavním fokusem naší spolupráce bylo zaměřit se na „tady a teď“ v prvních čtyřech setkáních, v dalších třech setkáních šlo o pohled do budoucna, kdy se budoucnost později měnila v přítomnost a následně minulost. Všímavý čtenář z jednoho či druhého oboru snad zaznamená sílu přítomného okamžiku a to, jak jeho zachycení vede k vhledu do životních souvislostí. A proto není nutné zabývat se příčinami vzniku oné závislosti, stačí její sledování v situaci „teď a tady“, kdy se touha a lpění rozvíjí přímo před našima očima.
Zpřístupňujeme koučink i tam, kde by byl jinak finančně nedostupný.
