Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda jsou metody koučování využívány při řízení v mateřských školách a zda jejich využití přináší efekt do řízení mateřských škol. Když se podíváme do zahraničí, tak zatím nejdůkladnější a komplexní studie o koučování byla provedena v roce 2004 Nadací Annenberg (USA) pro reformy vzdělávání. Výstupy šetření Nadace Annenberg uvádí, že efektivní koučování podporuje spolupráci, reflektivní praxi, podporuje učitele při vzdělávací práci, a také v osobním rozvoji, kulturu školy i podmínky. Pomáhá škole vytvářet soudržnost školy a zaměřit se na strategické potřeby školy. Podporuje realizaci učení a vzájemné odpovědnosti, dále zjistili, že koučování podporuje kolektivní vedení napříč vzdělávacím systémem. Podstatným rysem koučování je, že používá vztahy mezi vedením školy a učiteli k účinné konverzaci, která vede k potřebným změnám chování, rozvíjí vůdčí schopnosti a zaměřuje se na způsoby, jak zlepšit výsledky…
Šetření provedeného v Ivině diplomové práci se účastnilo 70 žen a 1 muž působících ve vedoucích funkcích v mateřských školách ve 4 moravských krajích. Při hledání odpovědi na otázku, zda vedoucí pracovníci mateřských škol v České republice znají metodu koučování, bylo zjištěno, že metodu zná 48 % respondentů. Aplikací koučování ve školách se v praxi zabývá téměř 37 % respondentů. A co se vedoucím pracovníkům mateřských škol při vedení a řízení osvědčuje mimo koučování? Respondenti pracují s lidmi, kteří jsou z větší části otevřeni změnám a možná proto mohou využívat metody řízení jako je podporování a delegování a jen zřídka využijí direktivní způsoby. Respondenti dále využívají týmovou spolupráci, efektivní komunikaci a naslouchání, pochvaly, povzbuzení, dohody, mentorskou podporu, teambuilding, ale i metodu „cukru a biče“.
Na výzkumnou otázku: „Osvědčily se v praxi prvky koučování a jaké?“ respondenti obsáhle a pozitivně reflektovali své zkušenosti vedoucích pracovníků využívajících poměrně širokou škálu prvků koučinku. Respondenti uvádí konkrétní přínosy využití koučování v praxi:
Součástí odpovědí bylo také doporučení: „Aby byla metoda účinná, musí být prováděna velmi přirozeně, spíše nepozorovaně a velmi citlivě. S velkou trpělivostí. Pokud to vyzní násilně a nepřirozeně, koučovaný ji projde formálně, ale nebude to pro něj mít žádný přínos.“
Za nejvíce používané nástroje lze považovat GROW a SWOT analýzu. Mezi často využívané prvky patří otázky na úspěchy, zdroje a výjimky v minulosti, otázky typu Představte si…. a akční plánování. Konkrétní řídící činnosti a používané nástroje s počty odpovědí respondentů zachycuje následující tabulka.
Závěrem lze říci, že většina respondentů výzkumného vzorku, kteří aplikující prvky koučování do řízení školy, vnímají tuto techniku pro školy jako přínosnou. Konkrétně se osvědčilo vedoucím pracovníkům aplikovat prvky koučinku při řízení mateřské školy v 96 %. Z výzkumného šetření na vzorku škol v našich moravských krajích vyplývají zjištění, která korelují se zkušenostmi v zahraničí.
Zpřístupňujeme koučink i tam, kde by byl jinak finančně nedostupný.