KOLO ROVNOVÁHY V RUKOU MANAŽERA
Co to tady máte a k čemu je to dobré?
To je kolo rovnováhy. Jedna z vynikajících koučovacích metod, kterou používám se svými kolegy, pokud potřebujeme vyřešit nějaké otázky nebo problémy.
Využívám to při tvorbě podnikatelského plánu na následující období, při tvorbě vize a dalšího směřování firmy. Nebo při tvorbě cílů jednotlivých oddělení. Jednou nám kolo rovnováhy bylo velmi užitečné při rozvoji týmové spolupráce mezi 2 odděleními, která zrovna trochu drhla. Nebo třeba při rozhodování, kterou z cest zvolíme pro své další směřování. Nebo jak si vedeme ve srovnání s konkurencí. Využití je prostě široké.
Nezdržuje vás to od práce?
Rozhodně ne. Je to samozřejmě časově náročnější než jen přijít za lidmi a dát jim úkol nebo jednoduše rozhodnout. Někdy nám to zabere 2 hodiny, jindy půlku pracovní doby. A už jsme nad kolem rovnováhy strávili i celý den. Ale výsledky vždy stály za to.
Tomu nerozumím. Zabere to čas, lidé vytvářejí nějaký kruh místo toho, aby pracovali na svých úkolech…
V tom je to kouzlo. Vybraní kolegové se přímo podílejí na tvorbě řešení nebo hledají vhodné strategie či cíle. Jsou zainteresovaní, mají spoustu nápadů a postřehů, nad každým argumentem probíhá zajímavá diskuze, lidé si naslouchají, více se poznávají z nejrůznějších úhlů. A pak je daleko snadnější a rychlejší dosáhnout toho, co je nejužitečnější a co nakonec všichni společně chceme.
Jak tedy postupujete a kolik vás bývá?
Důležitá je volba těch, kteří se nad kolem rovnováhy budou zamýšlet. Řešíme-li úkoly jednoho týmu, zúčastní se někteří lidé z toho týmu plus někdy i člověk z nejbližšího okolí, aby dodal potřebný pohled zvenku. Pokud řešíme dlouhodobé cíle či strategie celé firmy, podílejí se na metodě lidé napříč jednotlivými odděleními. No a když vázla spolupráce mezi 2 týmy, pracovali s kolem rovnováhy pochopitelně lidé z těchto oddělení.
Někdy býváme třeba jen 3. Nejčastěji je nás 4 až 5 diskutujících. No a občas i 8. Jako ideální vidím počet do 5 osob.
Tak to už asi máte vybrané své oblíbence, kteří umí diskutovat a přemýšlet, že?
To jsem zkoušela v samotných začátcích. Zkušenosti mi však ukázaly, že právě střídání lidí s nejrůznějšími i protichůdnými pohledy přináší nakonec to nejlepší řešení. Navíc se ti méně výmluvní učí argumentovat, protože naše pravidlo zní, že každý se musí vyjádřit a výsledek je dílem všech. A to znovu zdůrazňuji vysokou přidanou hodnotu v tom, že lidé se na úkolech podílejí rádi a aktivně, že je efektivněji zavádějí do praxe, že se učí toleranci a spolupráci.
Zadáme téma, otázku, problém. Další postup je dvojí. V tom prvním se nad tématem zamýšlí každý sám a na papír si značí nejdůležitější oblasti, které se tématu týkají. Potom je společně napíšeme na flipchartový papír, diskutujeme o jednotlivých oblastech a vybíráme ty nejzásadnější tak, aby jich bylo maximálně 8. A to opět buď nejprve každý sám za sebe a potom společně, nebo rovnou společně. Druhý postup je běžný brainstorming – značíme společně jednotlivé oblasti na flipchartový papír, z nichž poté vybíráme, a to opět buď nejprve každý zvlášť, nebo rovnou společně nahlas.
Takže máte vybráno třeba 8 podtémat. Co s tím?
No a teď přichází na řadu kolo rovnováhy. Nakreslím na nový flipchartový papír kruh, uvnitř něj 8 čar, které se protínají uprostřed. Každá z linek reprezentuje jednu oblast. No a teď přichází na řadu škálování a koučovací otázky…
Jednoduché stanovení stupně od 1 do 10, na kterém se v dané oblasti nacházíme. A zde začínají zajímavé diskuze, argumenty a postřehy. Takže pokud třeba hovoříme o úrovni komunikace v týmu a společně stanovíme, že dosahujeme stupně 7, pomocí otázek zjišťujeme, co vlastně tento stupeň tvoří. Co na úrovni 7 umíme? Jak se to projevuje? V čem ještě? Co zvládáme? Jak tento stupeň vidí ostatní týmy? Co nás omezuje? V čem vynikáme? Třeba že jsme v komunikaci pozorní a umíme naslouchat druhým.
No ale vidím, že někde na těch čarách máte více čísel. Co to znamená?
To je právě to klíčové na kole rovnováhy. To druhé, vyšší číslo na každé úsečce označuje, kam se chceme posunout v nějakém termínu. Například ve zmíněné komunikaci v týmu se chceme za půl roku posunout na 9. A opět nad tímto číslem diskutujeme.
„Co to bude znamenat, až budeme na 9? Co budeme umět? Co k tomu potřebujeme? Jak to ovlivníme? Co pro to uděláme? Jak to poznáme my v týmu? Jak to poznají ostatní týmy? V čem bude tento posun užitečný pro celou firmu? Nebo pro nás osobně? Jak budeme postupovat, abychom tohoto cíle dosáhli?“
Otázek je prostě mnoho a nutí všechny přemýšlet o řešení, o budoucnosti, o tom, co musíme udělat.
Aby byl takový kruh užitečný, musíte s tím pracovat dál, ne?
Samozřejmě. Pak už stanovujeme konkrétní akční plány. No ale to v manažerské práci přece znáte…
Kolo rovnováhy je kreativní a alternativní metoda řešení manažerských úkolů.
Můžete mi tedy popsat, co konkrétně znamená třeba tohle kolo rovnováhy?
Konkrétně práce na tomto kole rovnováhy byla velmi zajímavá. Chtěli jsme analyzovat, jak jsme na tom ve srovnání s naší konkurencí. Nejprve jsme si určili, jaké oblasti považujeme za nejzásadnější a které jsou oběma společnostem společné. Červené označení je naše firma, modré jsou naši nejbližší konkurenti. Nad jednotlivými stupni probíhala bohatá diskuze, pro mě jako ředitelku mnohdy velmi překvapivá. No a teď máme vizuální pohled na to, v čem se nám daří a v čem si naopak můžeme vzít příklad z jiné společnosti. No a samozřejmě aby to mělo smysl, stanovili jsme si cesty, kterými se budeme ubírat dál…
Kolo rovnováhy je kreativní a alternativní metoda řešení manažerských úkolů. Mé zkušenosti jasně ukazují, že takto pracovat je užitečné a prospěšné pro lidi a samozřejmě pro firmu, kterou řídím.
Zpřístupňujeme koučink i tam, kde by byl jinak finančně nedostupný.
